Dovolená v Německu: kolik dní máte nárok a na co si dát pozor

Kolik dní dovolené je v Německu ze zákona?

Základní pravidlo stanovuje německý zákon o dovolené – Bundesurlaubsgesetz. Podle něj činí minimální dovolená 24 pracovních dnů při šestidenním pracovním týdnu. Protože mnoho lidí pracuje v pětidenním režimu, odpovídá to v praxi minimálně 20 dnům dovolené při pětidenním pracovním týdnu.

Důležité je rozlišovat mezi zákonným minimem a tím, co máte uvedeno v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě nebo tarifní dohodě. Pokud máte ve smlouvě vyšší nárok, platí tento vyšší počet dní.

V praxi má mnoho zaměstnanců v Německu více dovolené než jen zákonné minimum. Záleží na zaměstnavateli, kolektivní smlouvě (Tarifvertrag), odvětví nebo délce zaměstnání.

Není výjimkou, že zaměstnanec začíná například na 25 dnech dovolené ročně a po určité době se nárok dále navyšuje. U některých zaměstnavatelů nebo tarifních smluv může být běžných i 28 až 30 dní dovolené ročně.

Kdy vzniká nárok na dovolenou?

V Německu nevzniká plný nárok na roční dovolenou automaticky první den nástupu. Plný roční nárok vzniká zpravidla až po šesti měsících trvání pracovního poměru. Tato doba se označuje jako Wartezeit.

To ale neznamená, že během prvních měsíců nemáte vůbec žádnou dovolenou. V praxi vzniká poměrný nárok. Zjednodušeně řečeno: za každý celý měsíc pracovního poměru vzniká nárok na jednu dvanáctinu roční dovolené.

Dovolená ve zkušební době

Častý omyl zní: „Ve zkušební době nemám nárok na dovolenou.“ To není přesné. I během zkušební doby může vznikat poměrný nárok na dovolenou. Rozdíl je spíš v tom, že zaměstnavatel nemusí vždy schválit přesně ten termín, který si zaměstnanec přeje.

Ve zkušební době může zaměstnavatel zohlednit provozní důvody, zaškolení, směny nebo organizaci práce. Pokud ale pracovní poměr trvá několik měsíců, určitý poměrný nárok na dovolenou zpravidla vzniká.

Více k tématu najdete v článku Zkušební doba v Německu: na co si dát pozor.

Může zaměstnavatel dovolenou zamítnout?

Ano, v některých případech může. Dovolená není jen jednostranné oznámení zaměstnance. Zaměstnanec by měl o dovolenou požádat a zaměstnavatel ji musí schválit.

Při určování termínu se mají zohlednit přání zaměstnance. Zaměstnavatel ale může dovolenou odmítnout například kvůli důležitým provozním důvodům, sezónní špičce, nedostatku lidí na směně nebo kolizi s dovolenou jiných zaměstnanců.

Co je Betriebsurlaub?

Betriebsurlaub znamená celozávodní nebo firemní dovolenou. Jde o období, kdy firma nebo její část zavře provoz a zaměstnanci si v tomto období čerpají dovolenou.

Typicky se s tím můžete setkat například během vánočních svátků, mezi svátky, v létě nebo v provozech, kde firma plánuje celozávodní odstávku.

Pokud je Betriebsurlaub u zaměstnavatele běžný, měl by být zaměstnanec informován včas. Prakticky je důležité vědět, že část dovolené tak může být pevně daná podle potřeb firmy.

Co je Resturlaub?

Resturlaub znamená nevyčerpaná dovolená. Jde o dny dovolené, které zaměstnanec do určitého okamžiku ještě nevyčerpal.

Obecně platí, že dovolená by se měla čerpat v daném kalendářním roce. Přenos do dalšího roku je možný hlavně tehdy, pokud existují provozní nebo osobní důvody. V takovém případě se často řeší lhůta do 31. března následujícího roku.

V praxi ale záleží i na tom, zda zaměstnavatel zaměstnance včas upozornil na zbývající dovolenou a možnost jejího propadnutí. Proto je vždy dobré sledovat stav dovolené průběžně a nečekat až na konec roku.

Co když onemocním během dovolené?

Pokud zaměstnanec během dovolené onemocní, je důležité mít nemoc řádně doloženou. Dny, kdy jste prokazatelně pracovně neschopní, se za určitých podmínek nezapočítávají jako dny dovolené.

Prakticky to znamená: pokud během dovolené skutečně onemocníte, nestačí jen říct „bylo mi špatně“. Je potřeba postupovat správně, informovat zaměstnavatele a doložit pracovní neschopnost.

K nemocenské v Německu jsem připravil samostatný článek Nemocenská v Německu: jak funguje Krankschreibung.

Proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru

Během trvání pracovního poměru se dovolená obvykle nemá nahrazovat penězi. Smyslem dovolené je odpočinek, ne navýšení výplaty.

Jiná situace nastává při ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnanec kvůli konci pracovního poměru nemůže zbývající dovolenou vyčerpat, může vzniknout nárok na její proplacení. Německy se tomu říká Urlaubsabgeltung.

Pokud vám tedy pracovní poměr končí, zkontrolujte si, kolik dní dovolené vám zbývá a zda bude dovolená vyčerpána, nebo proplacena.

Dovolená u agenturní práce

Pokud pracujete v Německu přes agenturu, nárok na dovolenou máte také. Dovolenou zpravidla řešíte se svým zaměstnavatelem, tedy s agenturou, nikoli přímo s firmou, do které jste přiděleni.

U agenturní práce může být nárok na dovolenou upraven nejen zákonem, ale také tarifní smlouvou. Právě proto může být skutečný počet dní vyšší než zákonné minimum a může se časem navyšovat podle délky zaměstnání.

V praxi je důležité si hlídat:

• kolik dní dovolené máte podle smlouvy nebo tarifu,
• jakým způsobem se žádá o dovolenou,
• zda dovolenou schvaluje agentura, provoz nebo oba,
• jak se dovolená projeví na výplatní pásce,
• zda máte správně vedený stav dovolené.

U agenturní práce je dobré sledovat také výplatní pásku, protože právě tam bývá vidět čerpání dovolené, odpracované hodiny nebo případné další položky. Více k tomu najdete v článku Německá výplatní páska: jak ji číst.

Nejčastější omyly Čechů u dovolené v Německu

U dovolené vzniká hodně nedorozumění. Často ne proto, že by zaměstnanec neměl žádná práva, ale proto, že si špatně vyloží pravidla nebo očekává automaticky stejný systém jako v Česku.

Na co si dát pozor v praxi

Pokud pracujete v Německu, doporučuji si dovolenou hlídat průběžně. Nečekejte až na konec roku a nenechávejte vše jen na ústní domluvě.

• zkontrolujte si počet dní dovolené ve smlouvě,
• sledujte stav dovolené na výplatní pásce nebo v interním systému,
• žádejte o dovolenou včas,
• schválení si ideálně uchovejte písemně,
• při ukončení pracovního poměru si ověřte Resturlaub,
• při nemoci během dovolené jednejte hned a doložte neschopenku.

Shrnutí: dovolená v Německu je jasně daná, ale hlídejte si detaily

Dovolená v Německu je zákonem chráněné právo zaměstnance. Základní minimum odpovídá čtyřem týdnům ročně, tedy obvykle 20 dnům při pětidenním pracovním týdnu. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí více.

V praxi proto může mít zaměstnanec například 25, 28 nebo i 30 dnů dovolené ročně podle smlouvy, tarifu, odvětví nebo délky zaměstnání. Vždy je důležité sledovat konkrétní podmínky ve smlouvě a pravidla zaměstnavatele.

Největší nedorozumění vznikají u zkušební doby, poměrného nároku, Resturlaub, Betriebsurlaub a proplacení dovolené při ukončení pracovního poměru. Pokud si nejste jistí, vždy je lepší se zeptat včas a mít důležité informace písemně.